Magnety

12. ledna 2011 v 14:14 | Arakanga |  Poezie
Spíš říkačka. Ani to nebylo myšleno jako skutečná báseň, chtěla jsem si jen zaznamenat pár myšlenek, co mě napadly, když jsem uklízela stůl a uviděla tam magnet, co mi dal Natur k Vánocům. Někteří lidé mají zvláštní schopnosti...




Nenávidím magnety.
Proč mě tolik přitahují?
Obrátit se k nim chci zády,
přesto jim jdu v ústrety.

Nenávidím přitažlivost,
kterou mne vždy otočí.
I když rozum říká: "Přestaň!"
mé tělo ho neposlouchá.
Vždy jim skončím v náručí.

Čím blíže mi leží magnet,
tím víc toužím u něj být.
To, že když jsem od něj déle,
neznám smutek z odloučení,
nedokážu pochopit.

Jenže...co když odhalí mě?
Snad se tiše rozestoupí.
Jeden vlevo, druhý vpravo,
k mým protestům budou hluší.
Jejich síla - vlevo, vpravo
Co když rozerve mi duši?

Magnety musí být šťastné,
přitáhují každý cit.
Kdo netouží po jistotě?
V objetí své milované,
nikdy lásku neztratit.

Nasládlé je pokrytectví.
Jenom blázen nebo silný
přizná pravdu před světem.
Ať jsem první nebo druhé...

Toužím se stát magnetem.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lizz Lizz | Web | 21. února 2011 v 13:01 | Reagovat

Zdravím! xD
Omlouvám se, že jsem tu dlouho nebyla, ale... No, to je jedno. xD Prostě a jednoduše gomen :) :)
A teď k básničce...
Je pěkná, doopravdy. xD
Taková zajímavá nebo jak to jinak říct. xD Pro mě, jakožto člověka bez básnického střeva je naprosto nepochopitelné, jaks mohla něco takového vytvořit... *klaní se a tleská*
Opravdu povedené.
Jeden by až skoro chtěl být taky magnetem. xD Ačkoliv, když nad tím tak přemýšlím, tak asi radši ani ne... Nicméně se mi to líbilo. xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama