Vítej v říši prokletých

23. dubna 2007 v 19:45 | Arakanga |  Poezie
Co se ti zdá, neuvidí
v tomto světě mnoho lidí.
Pravdu krutou znáš...

Když´s šeptal o temném ráji,
děsy, co je málo znají,
měl jsi pravdu snad.
Kde je v nebi řád?

O čem jenom sníš?
To se tě dnes ptám,
tvé sny přece znám.
Jsou temné jak noc...
Snad je to tvůj štít,
touha vinu smýt?

Divadlo je pláč,
život je dnes smích,
vražda není hřích...

Masky nosíš sám.
Tvé slzy už znám...
Přetvářka je skrýš...

Ztratil jsi se sám,
možná holduješ
osudu zlým hrám?
Snad pak roztaješ
jako zjara sníh...

Proč jsi náhle ztich?
Srdce ledové...
A z výkřikem vran
tvoje duše mizí.
Není světa stran
v místě, co je cizí...
Tep se ztrácí,
stín se vrací.
Další z nás zřít směl,
po smrti už není nebe,
jdeme do pekel.

Snad ses ztratil sám,
dál tvé vzlyky znám.
Na tvém srdci stále sníh.

Co jsi u vah měl?
Snad jsi uviděl...
Zde tě brzy přejde smích...

...vítej v říši prokletých...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama