Úsměv

23. dubna 2007 v 14:18 | Arakanga |  Poezie
1.)
Vidím v tobě anděla,
duši čistou, bez těla,
radostná a veselá,
takovou tě znám.

Boje kruté, temné,
trpí naše země,
šeptala jsi jemně:
"Úsvit přijde sám..."

Ref.
Tak odleť k oblakům,
sedni na svůj zářný trůn,
jen měsíc pláče tiše.
A válka za námi,
s hvězdnými perlami
sleduj život z výše!

2.)
Pro nás život vzdala,
duše kus však vzala
těm, kterým se zdála
nesmrtelnou být.

Když ku slunci pohlédneš,
někdy třeba zahlédneš,
mává z mraků, žádná lež,
kde už našla klid.

Ref.

3.)
Vídám úsměv její,
někdy se s ní směji,
když mi šeptá, že ji
lechtá slunce svit.

V noci sny mi dává,
to se často stává,
že pak očekávám,
že zas začne žít.

Ref.

4.)
Pohřbíváme anděla,
duši čistou, bez těla.
Pláč, ten nikdy nechtěla,
proto tiše stůj.

Slza na zem padla.
Jak květina zvadlá,
co barvami vládla,
skrývá úsměv můj.

Ref.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama