Oheň nikdy nepřemůžeš!

23. dubna 2007 v 14:22 | Arakanga |  Poezie
1.)
V temnotě dva žhnoucí zraky,
začni věřit na zázraky!
Kresba ohně v temné pleti,
boj chceš? Tak to vymstí se ti!

Naše těla z písku pouští,
křivda se zde nepřipouští.
Dívej se, již slunce svítá!
Země písků tě teď vítá.

Ref.
A v přesýpacích hodinách
písky času září.
Prohlédni je, vidíš tam snad
jednu z našich tváří?
Válečníci, učenci, věz,
my jsme lávou, ohněm zlým!
Víš, co skrývá náš lid pouští
za úsměvem tajemným?

2.)
Sraz nás, jen se zasmějeme,
tvou rukou smrt nenajdeme!
Bodej mečem v naše těla,
zbytečné to bude zcela!

Řekni, chceš se řídit pudem?
Jen se honíš za přeludem!
Národ temný nepřemůžeš.
Šanci dám ti: prchat můžeš!

Ref.

3.)
V bitvách jsme jak hurikán,
slunce svit, to je náš pán!
Po boku pak máme draky,
z prachu pouští jsou však taky.

Víš, s kým boje vésti chceš?
Ať chceš, či ne, prohraješ!
Vojskům svým to říci můžeš:
Oheň nikdy nepřemůžeš!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama