Odkvetlá růže

23. dubna 2007 v 16:57 | Arakanga |  Poezie
Tóny písní minulých
teď zní hlavou tvou.
Plamen dávno vyhasl
ve zdech časem zhroucených.
A v uličkách ztemnělých
zaznívá šílený smích
toho, co šel světlem tmou,
aby domů navrátil se,
našel svou vlast zničenou...

Na prašnou zem slza padla,
tam, kde zahrada kdys byla,
kde zelenou barvou vládla,
jediná je růže zvadlá.

Snad ses vrátil příliš pozdě,
můžeš nad troskami lkát.
Rozhlížíš se, nepoznáváš
místa, kterás nad vše cenil,
která mívals tuze rád.
Ta teď kříčí mnohohlasně :
"Opustils nás, bezcitný!"
Jediné, co přivítá tě,
vran vzdálené krákání...
Snad již příjde svítání.
Duše přátel oplakáváš...

Šeptáš : "Sbohem, nevracím se,
navždy budu tulákem.
Na odpor už nemám síly...
ó, vy kruté smrti víly,
přicházíte soumrakem...
Se svou ztrátou kráčím věčnou
cestou smutku nekonečnou."
Prach se víří na cestě,
vyprovází poutníka...
Za ním v troskách města leží,
malá, přec vzpomínky střeží,
jen ta růže odkvetlá...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama