Krve chtíč

23. dubna 2007 v 20:02 | Arakanga |  Poezie
Říkáš, že jsem ďábel,
snad je to jen další z žertů...
Jak krvavá řeka
tichá slova proudí ze rtů,
převozník tě čeká,
tak se modli dál!
Dým z mé kůže v dešti,
rozpadám se v kusy masa,
moje oči věští,
že můj vzhled je mrtvá krása...
Pokud tě tma leká,
málo jsi jí znal!
REF:
Cítíš,
chutnáš jako čerstvá rána,
ostrost zubů na tvé šíji...
Prýští
ta života tekutina
a ty se na zemi svíjíš,
život jsi mi dal!
Nemrtvá jsem, chladná,
osamělé dítě noci,
Krev, ta život dává,
navždy jsem v její moci.
Slzy z mojí krve
tečou tiše dál.
Ústa moje zrádná,
pro tebe jsou pekla bránou.
Pokud se jich bojíš,
radím ti pak, ustup stranou!
Svedla jsem tě prve,
tehdy ses jen smál.
REF.
Křičíš, ať tě nechám,
boj už není ve tvých silách.
Do své rakve spěchám,
ráno tvá krev je v mých žilách.
Až odejde slunce
lov pak začne zas!
Pro nás, zatracené,
bezmocným je čas!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama