Je to jako síť

23. dubna 2007 v 19:29 | Arakanga |  Poezie
Jenom čtyři stěny,
černé, jak tvá duše.
Odešli jste, tušíce,
že teď ještě žiji.
V rakvi proto hniji
a čekám na ten plamen.
Ďáble, řekni "Amen".
Se svatými jmény
přikládej kameny,
co mě rozdrtí.

"Je to jako síť,"
kdysi zpívalas.
To je ale dávno,
všechno nám vzal čas,
znalas moje pláče,
já znala tvůj smích.
Teď je přece pozdě,
tvůj hlas navždy ztich...

Vaše tváře plynou,
já jsem pod hladinou,
jeden nádech jen
uzřím nový den...
Jsou to jenom slzy,
co mi berou dech,
utopím se brzy,
jeden tichý vzdech...
...moje duše hyne...

Už jsou to jen tóny,
slyším vaše hlasy.
šílená jsem asi
a brzy zazní zvony.
Pohřběte mou mysl,
snad jen za nesmysl
byla, tak ji chyť!
Je to jako síť...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama