Čekání

23. dubna 2007 v 14:16 | Arakanga |  Poezie
Je noc, nikde ani hlásek,
všichni spí, jen jeden jediný,
ten člověk, který spánek nezná,
neuzřel svět bez viny.
Usíná...

Poznal, či vlastně poznala
ten pocit, když mysl se tříští.
Čeká, kdy už bude moci odejít,
získat svou šanci příští.
Odchází...

Cítí v sobě bolest, ten žár,
v očích svých plamen vidí.
Jednu věc chápe, nepatří přeci
tam, kam si myslela, do rodu lidí.
Zděšená...

Zrcadlo prokletou pravdu zjevuje,
posbírej zbytek svých sil.
Kdokoli z lidí, kdo přišel by,
co kdyby odraz tvůj objevil?
Poznal by...

Třesknutí. Jak déšť na zem padá
na tisíc slz stříbrných.
Pohleď na střepy, které tu leží.
Pravdu už nelze vidět v nich.
Už nikdy...

Jak jed, který nikdy neusmrtí
ona život vidí. Pochopíš?
Světlo svíčky tmu protíná,
ty však v temnu stále dlíš.
Temnota...

Úsvit přišel, paprsek první
dopadá na její tvář.
Ráno, jako každé jiné,
kdy vítá tě sluneční zář.
Vítej...

Nový den se přibližije,
noční můra mizí,
přes noc byla démonem,
ve dne je jí cizí.
Světlo...

Stále čeká na ten den,
kdy se celá změní.
Kdy se stane oním tvorem,
ukončí své snění.
Drakem...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama